(+420) 602 331 209 | poradna@pcp7.cz

Logo pečovatelského centra barevné

KURZ PALIATIVNÍ PÉČE ANEB UMÍRÁNÍ JAKO SOUČÁST NAŠÍ PROFESE

Běžně má málokdo odvahu podívat se umírání a smrti do tváře…. [ pokračování níže ]

Běžně má málokdo odvahu podívat se umírání a smrti do tváře. K profesi pečovatelek a pečovatelů, zdravotních sester a bratrů, sociálních pracovnic a pracovníků to ovšem patří.

Se smrtí se setkáváme i v osobním životě. Někomu zemřel někdo opravdu blízký. Babička či dědeček, kteří byli bezpečným přístavem v dětství. Spolužák na základní škole. Anebo milovaný pejsek. Jak nám bylo, když se to stalo? Byl nám někdo nablízku? A nezbořil se v tu chvíli náš bezpečný svět? A co se dělo pak? Následující hodiny, dny, někdy i měsíce, roky… A jak se při návratu ke ztrátě spojené s odchodem našeho blízkého cítíme dnes? Není běžné o tomto tématu i u lidí profesí přímé péče otevřeně promluvit a sdílet své pocity-naděje, obavy, strachy i přání.

A právě proto, že jsme profesionálové, potřebujeme jít ještě dál. Jak pečovat o umírajícího? Jak komunikovat s rodinou? Jak správně se má zachovat pečovatel, který najde mrtvého klienta v jeho bytě? Má volat záchranku? A kdo zavolá rodině? A kdo pohřební službu? Mnozí z nás se s takovou situací už ve svém profesním životě setkali a dobře ví, jak v takové chvíli postupovat.

Své zkušenosti, obavy i naděje sdílelo v rámci třídenního kurzu 15 kolegů a kolegyň z naší organizace. Atmosféře důvěry a vzájemnosti velmi přispěli zkušení lektoři, psychoterapeuti a krizoví interventi – Dagmar Vodáčková, Lucie Salačová, Ilona Peňásová, Jan Vališ a vrchní sestra oddělení paliativní péče ÚVN Jana Hrachová.

Rubriky

Naše fungování a inovace nám pomáhají hradit dotace národních i evropských poskytovatelů

Maminka měla každý den přichystaný oběd a svačinu. V době jídla jsem jí pravidelně volala a připomínala jí, že se má najíst. Po příchodu domů jsem často jídlo našla tam, kde jsem jej nachystala, nebo v koši. Ve stacionáři mám jistotu, že bude mít teplý oběd. I kdyby nesnědla celou porci, polévku si vždy dá s velkou chutí. Ve společnosti ostatních také na jídlo nezapomene.

Babička už musí používat inkontinenční pomůcky pravidelně, při jejich výměně ale potřebuje dopomoc a kvůli své nemoci také potřebuje doprovod a pomoc na WC. Hodně se stydí a má strach, aby na ni pečovatelky nebyly hrubé. Jak jsme se mohli při naší poslední návštěvě ve stacionáři přesvědčit, pečovatelky mamince se vším s klidem a laskavostí pomohly.

Můj 86letý tatínek tráví většinu času sám nebo se mnou. Připadá mi, že mu má společnost nestačí, skoro nic si nepamatuje a já těžko hledám témata k hovoru. Nemám dostatek času a někdy mi chybí trpělivost. Ve stacionáři se tatínek potkává s vrstevníky, aktivizační pracovnice s ním trénují paměť a zapojují jej do aktivit, které zvládne sám – například vaření kávy či oblékání se.“

Okrsek Holešovice

Tusarova 42, Praha 7
Sociální pracovnice: Bc. Veronika Hadová
Kontakty: 777 458 507, socialni.holesovice@pcp7.cz

Koordinátorka: Kateřina Baštýřová
Kontakty: 778 483 254, koordinator.holesovice@pcp7.cz

Argentinská celá U Elektrárny celá
Bubenská 45-55,12-20 U Garáží celá
Bubenské nábř. celé U městských domů celá
Dělnická celá U Měšť. pivovaru. celé
Jablonského celá U Papírny celá
Jankovcova celá U Parního mlýna celá
Jateční celá U Pargamenky celá
Komunardů celá U Průhonu celá
Malá Plynární celá U Staré plynárny celá
Na Maninách celá U Topíren celá
Na Zátorách celé U Uranie celá
Ortenovo nám. celé U Vody celá
Osadní celá U Výstaviště celá
Partyzánská celá V Háji celá
Plynární celá V Zákoutí celá
Poupětova celá V Zátorách celá
Přístav celá V Závětří celá
Přístavní celá Varhulíkové celá
Přívozní celá Vrbenského celá
Stupkova celá Za Papírnou celá
Tovární celá Za Viaduktem celá
Troja celá Železničářů celá
Tusarova celá
_______
Dům Tusarova klienti v BZU

Okrsek Letná

Kamenická 40, Praha 7
Sociální pracovnice: Obrtlíková Přikryl Markéta, DiS.
Kontakty: 778 788 683, socialni.letna@pcp7.cz

Koordinátor: Radka Kubíčková
Kontakty: 778 483 253, koordinator.letna@pcp7.cz

Antonínská celá Na Výšinách celá
Bubenská 1-41, 2-10 Nábř. kpt. Jaroše celé
Čechova celá Nad Štolou celá
Dobrovského celá Nad Král. oborou celá
Dukelských hrdinů celá Ovenecká celá
Farského celá Pplk. Sochora celá
Františka Křížka celá Řezáčovo náměstí celé
Gerstnerova celá Schnirchova celá
Haškova celá Skalecká celá
Havanská celá Sládkova celá
Heřmanova celá Sochařská celá
Jana Zajíce celá Strojnická celá
Janovského celé Strossmayerovo náměstí celé
Jirečkova celá Šimáčkova celá
Kamenická celá Šmeralova celá
Keramická celá Šternberkova celá
Korunovační celá U Akademie celá
Kostelní celá U let. sadu celá
Letenské nám. celé U Smaltovny celá
Letohradská celá U Sparty celá
Malířská celá U Studánky celá
Milady Horákové celá U Výstaviště celá
Muzejní celá Umělecká celá
Na Ovčinách celá Veletržní celá
Na Šachtě celá Veverkova celá
Na Špejcharu celá Vinařská celá
_______
Dům Bubenská klienti v BZU
Dům Kamenická klienti v BZU
Dům U Studánky klienti v BZU

Péče o zdraví a bezpečí (rizika)

Pan Tomáš (65 let) je diabetik. Nebyl schopen si sám hlídat pravidelný režim a docházet na kontroly k lékařům. Rodina mu s tím neuměla pomoci. Pečovatelská služba udělala přehled, jakou péči klient potřebuje. Potom se sešla s rodinou a rozdělili si, co obstará rodina a co pečovatelská služba. Dcera, která měla rizikové těhotenství, potom vyřizovala objednání k lékařům, pečovatelka ho tam vozila.

K panu Václavovi (76 let), Alzheimerova choroba. Pečovatelská služba začala k panu Václavovi docházet proto, že potřeboval pomoc s přípravou jídla a s koupáním. Během návštěv zaznamenaly pečovatelky zhoršení stavu a informovaly o tom rodinu. Následovala lékařská vyšetření, která potvrdila Alzheimerovu chorobu. Pan Václav dostal léky a pečovatelky ho nyní podporují tak, aby zůstal co nejdéle samostatný.

Dohled nad užitím léků

Paní Natálii (96 let) se výrazně zhoršil zdravotní stav kvůli rychle postupující demenci. Rodina si ji proto vzala k sobě. Paní Natálie chtěla zpátky do svého, ale rodina se bála, že nebude schopna dodržovat režimová opatření, zejména užívat léky. Nyní žije paní Natálie ve svém původním domově a je tam spokojená. Rodina jí pravidelně chystá léky do lékovky a pečovatelky dohlížejí, že si je vezme.

Pan Patrik (52 let) právě prodělává náročnou onkologickou léčbu. Pečovatelka při odchodu vždy zajistí, že má klient u lůžka nabitý notebook, který používá jednak k práci, jednak k přehrávání filmů.

Pan Aleš (90 let), vysoký věk. Dcera pana Aleše se obrátila na pečovatelskou službu s tím, že tatínek vůbec nevychází z domu. Pan Aleš se však procházkám v doprovodu pečovatelky bránil, nevěděl, proč by měl chodit ven. Ukázalo se, že dříve byl zvyklý chodit večer na pivo. Pečovatelka ho proto doprovází do jeho oblíbené restaurace, kde si pan Aleš dá jedno pivo a v létě si rád posedí s přáteli na zahrádce.

Pan Rostislav (73 let) v důsledku zhoršení motoriky několikrát upadl a zranil se. Protože se nyní bojí chodit sám mimo domov, pečovatelka ho doprovází do komunitního centra na lekce angličtiny.

Paní Soňa (81 let) je vlivem špatného zdravotního stavu upoutaná na invalidní vozík, bydlí v bytě zvláštního určení. Paní je bezdětná vdova, nemá širší rodinu. Protože je introvert, nepodařilo se jí spřátelit se s ostatními lidmi v domě. Pečovatelka jí jednou týdně doprovází na blízké kulturní akci, paní Soňa například ráda navštěvuje přednášky v komunitním centru.

Paní Miluše (78 let) trpí Parkinsonovou chorobou, její manžel Alexandr (79 let) zase Alzheimerovou chorobou. Pan Alexandr je na tom fyzicky dobře, ale vzhledem ke svému postižení se neorientuje ve svém okolí a potřebuje na cestu ven doprovod. Ten mu jeho manželka nemůže poskytnout. Pečovatelka tedy doprovází pana Alexandra na procházky do parku nebo do denního stacionáře. Tam je pan Alexandr v kontaktu s lidmi a jeho manželka se může věnovat péči o sebe.

Pan Dalibor (79 let) je nevidomý, takže nemůže mít internetové bankovnictví. Pečovatelka ho proto doprovází, když jde do správcovské firmy platit nájem. Pomůže mu vybrat peníze z bankomatu a potom hlídá, aby dal správnou částku. Zároveň ho podporuje při chůzi.

Péče o domácnost

Paní Drahomíra (94 let) postupně ztrácí zrak, v současné době už téměř nevidí. V důsledku toho nemá jasný přehled v lednici, neví, jestli někde nezůstal kousek zkaženého jídla. Pečovatelka proto každý donesený nákup srovná do lednice podle domluvených pravidel, klientce popíše, co tam má, a vyhodí jídlo, které se už nedá zkonzumovat. Díky této pomoci je paní Drahomíra schopna sama najít v lednici, co potřebuje, a ví, že všechno je čerstvé.

Paní Kristýna (92 let) trpí silně rozvinutou demencí. Žije se synem Miroslavem (69 let), který je zase málo pohyblivý. Pečovatelská služba při přehodnocování nastavené služby zjistila, že mají z dřívějška nasmlouvanou s pečovatelskou službou donášku obědů, ale zároveň si sami objednávali hotová jídla a chodili na běžné nákupy, zkrátka proto, že byli zvyklí to dělat. Nové jídlo vždy dali do ledničky, aniž by zkontrolovali, co tam mají dalšího. Tím se jim tam hromadily pokrmy, které nebyli schopni sníst. Pečovatelka s nimi proto pravidelně dělá revizi zásob, pak jim podle toho pomůže sestavit nákupní seznam a doprovodí je na nákup.

Paní Julie (83 let) se vrátila z nemocnice po zlomenině obratle. Je nyní hůř pohyblivá a nemůže zvedat těžké věci. Zvládne dát sama prádlo do pračky a zapnout ji. Pečovatelka pak odnese vyprané prádlo do pokoje a pověsí ho. Paní Julie se snaží pomáhat a podává kolíčky.

Paní Alice ve svém věku (95 let) trpí demencí. Pečovatelky k ní docházejí pětkrát denně a pomáhají jí s hygienou a stravou. V 11 hodin doveze firma oběd, pečovatelka ho paní Alici naservíruje. Paní Alice však nechce jíst. Trvá na tom, že to je oběd pro pečovatelku, a chce, aby jedla ona. Pečovatelka proto vždy odejde stranou, a když ji paní Alice nevidí, začne Alice jíst. Protože však zapomíná oběd dojíst, musí potom pečovatelka zkontrolovat, že se klientka opravdu najedla. Je tak postaráno o to, že bude mít dostatečnou výživu.

Paní Božena (61 let) si léčí zlomenou ruku. V internetovém obchodě si sama objedná jídlo s dovozem, ale jednou rukou nezvládne otevřít obal a ohřát si oběd. S tím jí chodí pomáhat pečovatelka. Míra její pomoci se průběžně přizpůsobuje zlepšování zdravotního stavu klientky.

Pan Rudolf (88 let) se pohybuje s velkými obtížemi a není schopen převzít si oběd od donáškové služby. Pečovatelka mu proto v poledne oběd přinese a naservíruje mu ho. Pan Rudolf sní k obědu hlavní jídlo, polévku si nechává na večer. Ke každému jídlu mu pečovatelka chystá pití podle jeho přání. Při večerní návštěvě mu připraví na ráno snídani a také dvě termosky kávy (jednu na noc, jednu na ráno). Pan Rudolf se tak může ráno nasnídat sám a pečovatelka přijde zase až v poledne.

Samostatný pohyb

Pan Karel (99 let) žije sám v bytě zvláštního určení, je trvale na lůžku. Pečovatelka za ním dochází 8–9x denně, podává mu jídlo a pití, provádí hygienu, a přitom promazává pokožku. Při každé návštěvě pečovatelka mění jeho polohu, podkládá ho polštářky a dalšími pomůckami. Panu Karlovi tak pomáhá ulevit od bolesti a předcházet proleženinám.

Manipulace s předměty

Paní Kateřina (56 let) aktuálně prochází onkologickou léčbu. Aktuálně tráví většinu času na polohovacím lůžku, které pečovatelská služba pomohla zprostředkovat. Manžel paní Kateřiny pracuje na plný úvazek, proto za klientkou dochází dvakrát denně pečovatelka. Paní Kateřina má u lůžka k dispozici stolek na kolečkách. Na ten jí vždy pečovatelka nachystá před odchodem malé jídlo, pití, notebook, knížku a časopis podle jejího přání. Paní Kateřina tak má po ruce vše, co bude potřebovat do další návštěvy.

Paní Simona (78 let) má pouze zbytky zraku, žije v bytě zvláštního určení. Pečovatelka vždy dbá, aby měla paní Simona nachystané všechny věci na svém místě, zejména pak léky, telefon a ovládání na televizi. S touto pomocí je klientka schopna se pohybovat po bytě samostatně a obstarat si základní potřeby.

Pohyb ve vlastním prostoru

Paní Lucie (95 let) se vrátila po třech měsících z nemocnice, hospitalizovaná byla z důvodu zlomeniny krčku a následné infekci. Po návratu domů nebyla v dobrém psychickém stavu, nechtěla nic dělat, protože se bála, že zase upadne. Pečovatelka nejprve poradila rodině, jak mají upravit byt, aby se v něm paní Lucie mohla bezpečně pohybovat. Na základě doporučení rodina odstranila prahy a koberce a přidělala do sprchového koutu madla. Pečovatelka také naučila paní Lucii používat chodítko a další pomůcky. Pravidelně k ní docházela i její vnučka a pomáhala jí nacvičovat. Klientka tak postupně získala v pohybu jistotu. Naučila se s pomocí hrazdičky sama vstát z lůžka a pohybovat se po bytě s chodítkem. Nyní trénuje, aby mohla sama chodit ven.

Oblékání

Pan Ivan (89 let) má vzhledem k pokročilé demenci potíže s oblékáním. Stávalo se, že na sobě měl například rolák ve velkém horku nebo několik vrstev spodního prádla současně, protože si nemohl vzpomenout, jestli už se oblékl. Proto k němu nyní dvakrát denně dochází pečovatelka; ráno se pan Ivan převléká do denního oděvu, večer zase do pyžama. Pečovatelka mu pomáhá zvolit vhodné oblečení vzhledem k počasí, klient si z nabídnutých možností vybere konkrétní kus oděvu. Pečovatelka mu potom popisuje, jak se má obléknout a který kus oděvu patří na kterou část těla. S touto pomocí je pan Ivan schopen se obléknout sám.

Úprava vzhledu

Paní Zdeňka (92 let) přestala bez zjevného důvodu vycházet ven. Pečovatelka zjistila, že se klientka sama nedokáže obléknout a učesat podle svých představ. Nechodila mezi lidi, protože se styděla za svůj zevnějšek. Pečovatelce se bála říct o pomoc, protože si myslela, že takovou službu neposkytuje. Nyní vždy dopředu řekne, že chce jít ven. Pečovatelka jí pomůže obléknout a upravit se tak, aby byla se svým vzhledem spokojená.

Hygiena

Pan Jindřich (83 let), zapomíná a ztrácí stabilitu. Dcera pana Jindřicha kontaktovala pečovatelskou službu, protože tatínek doma několikrát upadl. Navíc zjistila, že zapomíná. Měl proto problémy s dodržováním hygieny – nevěděl, co je třeba udělat, ani si nemohl vzpomenout, jestli potřebnou činnost už vykonal. Nyní k němu pravidelně dochází pečovatelka a připomíná mu, že je čas na denní hygienu. Pan Jindřich si zvládne všechno obstarat sám. Pečovatelka ho jen slovně doprovází a kontroluje, že vše zvládnul. Podle potřeby mu poskytne bezpečný prostor a oporu, aby neupadl. S koupáním mu jednou týdně pomáhá syn.

Pan Richard (76 let) se pohybuje s velkými obtížemi, bez pomoci se nedostane do koupelny. Stará se o něj jeho manželka, která už je ale také vyššího věku a nezvládne dát svého muže do vany. Dvakrát v týdnu proto přichází pečovatelka a pomáhá panu Richardovi dostat se do vany, osprchovat se a umýt si vlasy. Přední část těla si pan Richard zvládne umýt sám, pečovatelka mu myje záda a vlasy a podporuje ho, aby neupadl.

Paní Alena (66 let) je za běžných okolností soběstačná. Nyní si ale zlomila zároveň ruku a nohu, které má v současné době v sádře. Paní Alena kvůli dvěma sádrám potřebuje pomoct. Po bytě se pohybuje pouze na vozíku, který má nově a neumí s ním zatím zacházet. Pečovatelky jí chodí pomáhat s koupáním – zabalí jí sádry a pomohou dostat se bezpečně do vany, aby se mohla osprchovat. Poradily jí také, jak má zacházet s vozíkem, aby ho mohla bezpečně používat.

Výkon fyziologické potřeby

Paní Jana (90 let) se ve svém věku už obtížně pohybuje a v důsledku toho se bez pomoci nedostane na WC. Do jejího bytu se za ní nastěhovala její vnučka, aby o ni mohla pečovat. Vnučka odchází v 6:30 do práce, před odchodem dá babičce jídlo. Pečovatelka přichází po 8. hodině a doprovodí paní Janu na toaletu. Klientka používá inkontinenční pomůcky, ale zatím jen jako pojistku; vědomě je využívat nechce a má radost, že si může normálně dojít na WC. Zároveň si tím udržuje své dosavadní schopnosti. Pečovatelka za ní přichází ještě v poledne a znovu jí pomáhá na toaletu. V 15:30 se vrací domů vnučka a zbytek péče obstará sama.

Pan Eduard (84 let), potíže se samostatnou chůzi a vyměšováním. K panu Eduardovi dochází pečovatelka pětkrát denně a podle jeho aktuálního stavu ho doprovodí buď na WC, nebo na toaletní židli, která je blíž. Pan Eduard tráví většinu dne na polohovacím lůžku a chůze na toaletu je obvykle jeho jediný pohyb, který je pro něj nezbytný, protože mu pomáhá předcházet zácpě.